Když se podnikání daří, většinou nad tím nepřemýšlíme. Přijde daňové přiznání, vyjde daňová povinnost a finanční úřad podle ní stanoví zálohy na další období. Zaplatíme je a jedeme dál.

Jenže podnikání není tabulka v Excelu. Jeden rok můžete dokončit velkou zakázku, prodat nemovitost, získat významného klienta nebo mít mimořádně vysoké příjmy. A finanční úřad zcela logicky předpokládá, že podobný výsledek budete mít i v roce následujícím.

Jenže co když ne?

Co když jste o velkého klienta přišli? Co když se trh zpomalil? Co když jste část činnosti utlumili nebo se vracíte po dlouhodobé nemoci? Právě v těchto situacích se často setkávám s tím, že podnikatelé dál platí vysoké zálohy na daň, přestože jejich aktuální ekonomická realita vypadá úplně jinak.

A přitom zákon na takové situace myslí.

Proč vlastně zálohy na daň existují?

Záloha na daň není pokuta ani sankce. Je to v „odhad“ budoucí daňové povinnosti.

Stát vychází z poslední známé daně a předpokládá, že podobného výsledku dosáhnete i letos. Pokud jste tedy v minulém roce vydělali více, vznikne vám povinnost platit během roku vyšší zálohy.

Problém je, že finanční úřad nevidí do budoucnosti.

Neví, že jste ztratili klíčového zákazníka. Neví, že stavebnictví ve vašem regionu zpomalilo. Neví, že jste se rozhodli zmenšit firmu nebo omezit počet zakázek. A právě proto existuje možnost požádat o snížení nebo zrušení záloh.

Nejčastější omyl podnikatelů

Překvapivě nejčastěji neslyším otázku:

„Můžu si zálohy snížit?“
Ale spíš:
„Já myslel, že s tím nejde nic dělat.“

A to je škoda. Mnoho podnikatelů bere výši záloh jako něco neměnného. Něco, co prostě přišlo z finančního úřadu a musí se zaplatit.

Jenže zálohy mají odpovídat očekávané skutečnosti. Pokud je zřejmé, že letošní rok bude výrazně slabší než ten předchozí, existuje prostor situaci řešit. Neznamená to samozřejmě, že finanční úřad automaticky vyhoví každé žádosti. Ale znamená to, že máte možnost svůj případ vysvětlit.

Představte si, že jste živnostník a loni jste dokončili několik velkých zakázek. Dařilo se vám, zaplatili jste vyšší daň a letos vám byly vyměřeny poměrně vysoké zálohy.

Jenže během zimy přišlo ochlazení trhu. Zakázek je méně a vy už dnes víte, že výsledky budou výrazně horší.

Nebo provozujete malou firmu a jeden z vašich největších odběratelů ukončil spolupráci. Obraty klesly a každý měsíc pečlivě hlídáte cash flow.

V takové situaci už nejde jen o účetní otázku. Jde o peníze, které vám mohou chybět na provoz firmy.

A právě tehdy má smysl podívat se, zda současná výše záloh odpovídá realitě.

Vyplatí se to vůbec řešit?

To záleží na konkrétní situaci.

Pokud máte platit zálohy v řádu několika tisíc korun ročně, pravděpodobně nepůjde o zásadní téma.

Pokud ale firma nebo OSVČ odvádí desítky tisíc korun na zálohách a současně řeší pokles příjmů, může správně podaná žádost výrazně pomoci cash flow. A právě cash flow bývá často větší problém než samotný zisk.

Viděla jsem firmy, které byly papírově ziskové, ale zároveň bojovaly s nedostatkem provozních peněz. A viděla jsem i podnikatele, kteří si zbytečně komplikovali život tím, že platili vysoké zálohy, přestože už několik měsíců věděli, že jejich výsledky budou úplně jiné než v předchozím roce.

Nejde o hledání kliček

Možnost požádat o snížení nebo zrušení záloh není žádná „klička“. Přímo s ní počítá daňový řád. Podle § 174 odst. 5 může správce daně v odůvodněných případech stanovit zálohy jinak nebo povolit výjimku z jejich placení. Typicky tehdy, když je zřejmé, že aktuální ekonomická situace podnikatele nebo firmy neodpovídá výsledkům, ze kterých byly zálohy původně vypočteny.